Fyzikální pokusy 2013/2014
9.1.2014

Vážení 2013
Ve fotogalerii jsou žáci při práci s laboratorními váhami. Žáci se učili s váhami zacházet, mnohým žákům nejprve dělalo problém vůbec váhy vyvážit (je to dost ošidné na zručnost i na přesnost), pak zjišťovali hmotnost různých těles (hliníkového válečku, kádinky, kádinky se 100 ml vody, pilníků) s přesností na 0,5 gramu. Neustále uplatňujeme požadavek, aby školní teorie byla podložena praktickým měřením.

Mgr. Josef Škoda

Fotogalerie:

 

Fyzikální pokusy 2012/2013
27.1.2013

Žákovské fyzikální pokusy
Abychom naplňovali spojení teorie s praxí vyrobili jsme pro názornost skutečný model 1 m3 z polystyrenu, který je složený ze dvou dílů, kvůli tomu abychom prošli dveřmi. V blízkosti této kostky si každý uvědomí, jak velký prostor tento 1 m3 zaujímá. Ve fotogalerii jsou dále zachyceni žáci při pokusech s magnety a při znázorňování magnetického pole, při měření prodloužení pružiny v závislosti na jejím zatížení s následnou konstrukcí grafické závislosti a při ověřování rovnováhy na páce. Žáci tyto činnosti vykonávají rádi a se zaujetím (to je velmi zřetelné). Uplatňujeme požadavek, aby školní teorie byla podložena praktickým měřením nebo pozorováním a naopak abychom z praktického měření nebo pozorování vyvodili určité poznatky. Tím naplňujeme žákovské kompetence.

Mgr. Josef Škoda

Fotogalerie:




 

Fyzikální pokusy 2011/2012
27.2.2011

Van de Graffův generátor
Je to zařízení umožňující vyrábět velmi vysoké napětí (řádově desítky tisíc Voltů) ovšem při velmi malém proudu. Pomocí tohoto generátoru se demonstruje tvar elektrického pole v okolí elektrovaného tělesa. Ve fotogalerii jsou krásné snímky dvou odvážlivců. Pokus byl pochopitelně prováděn za přísných bezpečnostních opatření.

Fotogalerie:

Spojené nádoby
Ve skleníku používáme fyzikální jev spojených nádob. Spojené nádoby jsou dvě nádoby, které jsou spojeny u dna, přičemž jsou hladiny ve stejné výši. Běžně se u dna nádoby vytvoří otvor, který se spojí s otvorem u dna druhé nádoby. Tím se ovšem poškodí. Výhodnější řešení situace je to, které vidíte na snímcích. Podmínkou však je, že před ponořením obou konců do sudů musí být hadice naplněna vodou a nesmí se do ní dostat vzduch. Vznikl by tak tzv. „vzdušný pytel“, který by průtok vody znemožnil.

Fotogalerie:


Šíření zvuku
Obětavý Petr poskytl svůj starý mobil ke zjištění poznatku, zda-li se šíří zvuk pod recipientem vývěvy, kde je vzduchoprázdno. Na začátku pokusu nebylo jisté, jak se bude chovat displej mobilu – vydrží nebo nevydrží. Proto oceňujeme odvahu Petra Zoufalého. Ověřili jsme, že se zvuk ve vakuu nešíří.

Fotogalerie:


Český loket
Žáci se ve fyzice učí o fyzikálních veličinách (vlastnostech těles, které se dají měřit) a jejich jednotkách. Podvědomě a přirozeně přijímáme běžně zavedené a používané míry. Málo se připomíná tzv. český loket (59 cm), který se používal téměř 400 let.

Fotogalerie:


Mgr. Josef Škoda

Archimédův zákon s Monikou a Tomášem
27.2.2011

Video:

Fyzikální pokusy 2010/2011
6.3.2011

Pokus s regelací ledu
Jedná se o jev, kdy ledem projde tenký drát, který je na koncích zatížený závažími. Pod drátem vlivem zvýšeného tlaku led roztaje, vzniklá voda nad drátem opět zmrzne, a to vlivem tepelné výměny s okolním ledem.
Ve fyzice provádí také žáci měření a zjišťují poměry v elektrických obvodech. V optice mimo jiné zkoumají zobrazování pomocí čoček. A obětavý Petr poskytl svůj starý mobil ke zjištění poznatku, zda-li pak se šíří zvuk pod recipientem vývěvy, kde je vzduchoprázdno. Závěr je, že se zvuk ve vakuu nešíří.
Ve skleníku používáme fyzikální jev spojených nádob. Spojené nádoby jsou dvě nádoby, které jsou spojeny u dna, přičemž jsou hladiny ve stejné výši. Běžně se u dna nádoby vytvoří otvor, který se spojí s otvorem u dna druhé nádoby. Tím se ovšem poškodí. Výhodnější řešení situace je to, které vidíte na snímcích. Podmínkou však je, že před ponořením obou konců do sudů musí být hadice naplněna vodou a nesmí se do ní dostat vzduch. Vznikl by tak tzv. „vzdušný pytel“, který by průtok vody znemožnil.
Mgr. Josef Škoda

Fotogalerie:

Brownův pohyb a trepka velká
16.2.2010

Brownův pohyb
Žáci se v hodinách přírodopisu a fyziky seznamují s Brownovým pohybem, což je neuspořádaný a neustálý pohyb částic v látce. Více teorie například na: http://fyzweb.cz/materialy/aplety_hwang/brown/gas2D/gas2D_cz.html
Naše škola je vybavena mikroskopem, který zvětšuje až 1600krát. Za pomoci digitální kamery, kterou jsme vsunuli do okuláru mikroskopu, jsme pořídili následující soubory při různém zvětšení. Ostrost pohybujících se částic je ovlivněna jejich vlastním tvarem, jejich polohou v prostoru a následným digitálním zpracováním. Nicméně charakter pohybu částic je jednoznačný.

trepka velká
Základní údaje o trepce velké jsou uvedeny v každé učebnici přírodopisu nebo biologie.
V souboru „Tanec trepek“ je zajímavý pohled na krouživý způsob pohybu trepek v omezeném prostoru, ne nepodobný pohybu některých savců v klecích, a srovnání velikosti trepky s velikostí lidského vlasu. Tento vlas měl průměr 30 mm, což je 0,03 mm.
V souboru „Kolonie trepek“ je patrné, že trepky žijí pospolitě. Zřejmě jsou zachyceny v čase přijímání potravy.

Videa ke stažení:





Mgr. Josef Škoda